Masaryk a Thun v roce 1914

Zdroj: České století – Velké bourání (2013, r. Robert Sedláček)

Otázky

  • Pokus se vysvět­lit rozho­vor místo­dr­ží­cího Thuna a profe­sora Masa­ryka. Co říkají o Rakousku (tj. Rakousku-Uhersku)? Jaký je jejich postoj k Německu? V čem se jejich postoje shodují? V čem se odlišují?
  • Pokus se vysvět­lit Masa­ry­kovu poznámku o králov­ství, které tu bylo vždy. Co podle tebe myslí „králov­stvím“ a co „monar­chií“? Jak to souvisí s tím, že ozna­čuje císaře za „cizince“?

Komentář

Scéna z prvního dílu série České století je autor­skou fikcí – Masa­ryk se s Thunem před svým odcho­dem do exilu skutečně setkal, ovšem přesný obsah rozho­voru není znám. Tato fikce však vychází z důklad­ného studia pramenů a znalosti charak­teru obou mužů. Masa­ryk své výhrady vůči Rakousku-Uhersku formu­lo­val v mnoha textech (např. ve Světové revo­luci). Hlavní Masa­ry­ko­vou výhra­dou bylo, že Rakousko ztra­tilo svou funkci útočiště malých stře­do­ev­rop­ských národů před Němec­kem. Před­mě­tem analýzy se může stát i filmový jazyk ukázky, tísnivé kňučení Thuno­vých psů může symbo­li­zo­vat úzkost z blíží­cího se zániku monar­chie. Z dialogu také vysvítá Thunova distance od panger­mán­ských tendencí a jeho zemsky pojaté vlas­te­nec­tví („Miluji tuto zemi, ať už v ní žije kdokoli.“).