Obžaloba

Záznam z roku 1950. Zdroj: Svět ve filmu 21/1968 (KRÁTKÝ FILM PRAHA a.s., 1968)

Otázky

  • Při jaké příle­ži­tosti vznikla tato řeč? Jaké bylo cílové publikum?
  • Jaký hlavní argu­ment v řeči zaznívá?
  • Jaké výra­zové prostředky používá státní zástupce ve svém projevu? Proč si myslíte, že volí právě tyto výra­zové prostředky?
  • Myslíte si, že řeč budila v poslu­cha­čích důvěru?

Komentář

Ukázka pochází z řeči proku­rá­tora Josefa Urválka během soudu s tzv. protistát­ním spik­le­nec­kým cent­rem kolem Rudolfa Slán­ského. Po široce medi­a­li­zo­va­ném soud­ním procesu bylo obvi­něno 14 vyso­kých před­sta­vi­telů komu­nis­tické strany. Jede­náct z nich bylo popra­veno a tři odsou­zeni k doži­vot­nímu vězení. Nejvý­znam­nější osob­ností procesu byl gene­rální tajem­ník KSČ Rudolf Slánský.
Obža­loba byla výsled­kem pátrání po „zrád­cích“ uvnitř komu­nis­tické strany a měla silnou vazbu na podobný vývoj v jiných zemích východ­ního bloku, zejména na proces s László Rajkem v roce 1949 v Maďar­sku. Procesy byly další součástí komu­nis­tické revo­luce a slou­žily k posí­lení loaja­lity a stra­nické jednoty. Soudy byly naří­zeny a orga­ni­zo­vány z Moskvy. Po odtr­žení Jugo­slá­vie byly procesy dalším způso­bem potvr­zení jednoty východ­ního bloku.
Drama­tický projev stát­ního zástupce vyvo­lal emotivní reakci publika a proces byl široce medi­a­li­zo­ván. Ukázka pochází z doku­mentu vyro­be­ného v roce 1968; během tzv. praž­ského jara, kdy byla poprvé odha­lena mani­pu­la­tivní povaha monstr­pro­cesů a mnoho obětí, mezi nimi i Rudolf Slán­ský, bylo reha­bi­li­to­váno. Po sovět­ské invazi se však soudní procesy opět staly tabu.