Jaké byly pracovní podmínky v padesátých letech?

Pade­sátá léta jsou v obec­ném pově­domí spojena s před­sta­vou poli­tic­kého teroru, který para­ly­zo­val společ­nost. Výzkum dělnic­kého prostředí, který podnikl Peter Heumos však nazna­čuje, že tato soci­ální vrstva, v současné kulturní paměti pova­žo­vaná za podpo­ro­va­tele tota­lit­ního režimu, byla ve skuteč­nosti do značné míry auto­nomní a doká­zala své zájmy účinně hájit. V pade­sá­tých letech proběhly stovky dělnic­kých stávek zamě­ře­ných na obranu soci­ál­ních práv, proti zpev­ňo­vání norem a mimo­řád­ným směnám.

Navr­žená kompo­zice k tomuto tématu zahr­nuje ideo­lo­gické zobra­zení stacha­nov­ského hnutí (kari­ka­tura Stacha­no­vec), ale jeho jádro je zalo­ženo na zobra­zení snažící se soci­ální praxi zobra­zit co možno nejvěr­něji. V první filmové ukázce sledu­jeme spor mezi odbo­ro­vým předá­kem a ředi­te­lem podniku (Mimo­řádná směna – Obža­lo­vaný). Druhá filmová ukázka ilustruje úroveň pracov­ního výkonu, který ostře kontras­to­val s dobo­vými propa­gan­dis­tic­kými obrazy (Skři­vánci na niti). Dopis dělníka z roku 1954 ilustruje postoj širo­kých dělnic­kých vrstev vůči poli­ticky moti­vo­vané pracovní mobi­li­zaci a ukazuje tak na vztah dělníků k režimu.

Rozši­řu­jící literatura:

Peter HEUMOS: „Vyhrňme si rukávy než se kola zastaví“. Dělníci a státní soci­a­lis­mus v Česko­slo­ven­sku 1945–1968, Ústav soudo­bých dějin AV ČR, Praha 2006